Nad vzdáleným Laponskem se rozednilo. Přemýšleli jste někdy, kde je Laponsko? Co tu jíme nejčastěji? Co děláme po práci? Vsadím se, že ne. Jen to nepodvádět. Znám dobře všechny tvé činy. Koneckonců, jsem Santa Claus. Ano, slyšíte dobře. SVATÉ VÁNOCE. Ha, myslel sis, že neexistuji. No, já existuji. Dobrá práce, že? Mám vousy (teď je to v módě), nemusím se trápit v posilovně (břicho vítáno) a nemám problém se rozhodnout, co si vzít do práce. Kromě toho trávím spoustu času venku, lítám po světě a vždycky mi někdo nechá na stole medový chlebíček a teplé mléko. Co? Že jsou elfové divní? Co jsi, je to pěkná parta. Trochu se hádají, ale spolu to zvládneme. Musíte sbírat dopisy, připravovat dárky, kontrolovat, zda byli všichni zdvořilí. Sobi? Že je Rudolfův červený nos podezřelý? A ne, žádná z těchto věcí. Pije jen čaj, přece řídí. Bez něj a zbytku kluků bych nestihla obletět svět a nepřijít pozdě. Řeknu vám, že nejhorší z těchto komínů. Protlačit se nějakou noční můrou. Myslím noční můru. Stísněný, špinavý a dusný. To už je hodina? Dnes 6. prosince musím letět. Ahoj, rád jsem tě poznal.
Tak krásné. Miluji chvíle, kdy letíme nad zemí. Ty blikající světýlka a barevné vánoční stromky. Než vylezu na střechu, podívám se chvíli oknem. Všechno mlčí, všichni spí... Ale tohle okno je pěkné; svíčky na parapetu, barevná váza, a to je asi fotka... A tak pěkně zakryté, různé materiály a barvy. Počkej chvíli. Musím se k tomu komínu tlačit? Možná vidím přes okno. Koneckonců jsem kouzelná. Ano, je to dobrý nápad. Ho Ho Ho
Prázdniny jsou kouzelným časem, kdy každý kout našeho domova může zářit svátečním leskem. Okna jako výkladní skříň našich domovů hrají klíčovou roli...
Santa se zachmuřeně podíval na talíř, na kterém ležel jediný list salátu. - Co je to? zeptal se ponuře. - Oběd - odpověděla paní Santa chladně. Santa si povzdechl...